Penzijní spoření – stát slibuje štědřejší podporu a nové možnosti
V březnu 2019 Ministerstvo financí zveřejnilo změny, které navrhuje pro penzijní spoření. Vláda slibuje štědřejší příspěvek, vyšší daňový odpočet a nové možnosti investování v penzijních fondech. Plánované změny by přitom neměly zatížit státní rozpočet více než nyní.
Pro českou vládu představuje zajištění důstojného stáří prioritu a proto se chce vůči budoucím seniorům chovat velkoryseji. V rámci spoření na penzi se rozhodla nabídnout další možnosti k investování do penzijních fondů a životního pojištění a to tzv. účet dlouhodobých investic. K založení penzijního spoření by měl Čechy inspirovat i větší státní příspěvek, který aktuálně činí 230 korun za uložených 1000 korun. Pojďme se na navržené změny podívat blíže.
Vyšší příspěvek pro vklady nad 1000 korun
V současné době činí státní příspěvek maximálně 230 korun při vkladech ve výši 1000 korun měsíčně. Ministerstvo financí doporučuje příspěvek navýšit, ale pouze u vkladů od 1000 korun výše. Cílem je motivovat občany, aby si nejen zakládali penzijní spoření, ale aby si ukládali větší částky.
Aktuálně činí průměrný vklad 702 korun, což je podle ministerstva příliš málo. Při této částce si ke státní penzi polepší pouze 1 400 korun měsíčně, které bude moci čerpat 20 let. Pokud by chtěl mít měsíční penzi 14 000 měsíčně, musel by si spořit 7 000 korun. To je samozřejmě nadstandardní částka, kterou si většina lidí nemůže dovolit. Odkládat si 1500 až 2000 korun měsíčně už ale reálné je.
Co znamená účet dlouhodobých investic
Stát by rád nabídl k investování do penzijních fondů a fondů životního pojištění další investiční možnosti. V ekonomicky vyspělých zemích je běžný tzv. účet dlouhodobých investic. Do účtu je možné zahrnout investice do investičních a penzijních fondů, investiční životní pojištění či spořicí vklady. Hlavním lákadlem a motivací by byl fakt, že výnosy z tohoto účty by nepodléhaly daňové povinnosti. Na účet by mohli přispívat také zaměstnavatelé a z příspěvku by nemuseli odvádět povinné pojistné.
Každý, kdo by si účet dlouhodobých investic založil, by mohl rok co rok uplatnit daňový odpočet až do částky 48 000 korun. Tuto částku dnes tvoří součet daňových úlev na penzijní spoření i životní pojištění. Na daních by ročně uspořil celkem 7 200 korun, což není zanedbatelná částka.
Ministerstvo chce zavést nové účastnické fondy
Účastníci penzijního spoření mohou dnes investovat do akcií a dluhopisů. Pokud by navržené změny prošly, možnosti investování by byly daleko pestřejší a odvážnější. Účastníci by měli na výběr také investice do nemovitostí, investice soukromého kapitálu (private equity fondy) nebo do fondů kvalifikovaných investorů. Poplatky u nových účastnických fondů by zákon nereguloval. Zavedení této novinky by však bylo možné nejdříve v roce 2021.
Investování do penzijních fondů nepokrývá ani inflace
Češi totiž zůstávají konzervativní a bojí se investovat odvážnější. Raději zůstávají u fondů, které jim slibují garanci neprodělku. V takovém případě jim však výnos nepřinese žádný zisk a dokonce ani nepokryje inflaci.
Stát chce účastníky penzijního spoření popíchnout, a proto by jim nabídl nižší riziko. Toho by dosáhl tak, že by si mohli založit nový penzijní fond, ale zároveň si ponechat starý. Spořit by bylo možné do obou typů fondů s tím, že státní příspěvek by bylo možné čerpat pouze pro jeden z nich.
Ministerstvo chce určovat maximální věkovou hranici
Novinkou by bylo zavedení věkové hranice. Ministerstvo financí navrhuje, aby státní příspěvek k penzijnímu spoření již nedostávali senioři. Aktuálně je každý třetí účastník spoření osoba v důchodovém věku. Je to pro ně výhodný způsob spoření se státní dotací. Peníze si mohou vybrat už po pěti letech spoření a to včetně státních příspěvků a úroků. Pouze jedno procento účastníků si nechává vyplácet pravidelnou rentu jako vylepšení státního důchodu. Podle ministerstva by ušetřené peníze mohly být použité právě na vyšší příspěvek.