Jak funguje stavební spoření
Stavební spoření patří mezi nejvíce oblíbené spořicí produkty. S jeho pomocí si lidé nejčastější šetří na vlastní bydlení či jeho rekonstrukci. Využít jej ale lze téměř na cokoliv. Pojďme se podívat blíže na to, jak takové stavební spoření funguje, jaké jsou jeho výhody a nevýhody.
Stavební spoření a jeho princip
Stavební spoření je zpravidla sjednáváno za účelem naspoření určité částky určené pro investování do vlastního bydlení (stavba, koupě, rekonstrukce). Tuto částku (tzv. cílová částka) si zákazník stanoví sám v okamžiku uzavírání smlouvy s tím, že ji za pomoci úrokové sazby a státního příspěvku naspoří do konce platnosti smlouvy. Příspěvky lze posílat měsíčně, čtvrtletně, ale i jednorázově na každý rok.
Na rozdíl od jiných spořicích produktů (např. spořicí účet) nelze s vloženými penězi disponovat po dobu tzv. vázací lhůty. Její minimální délka je 6 let. Pokud by klient smlouvu ukončil během této vázací lhůty za účelem čerpání vložených peněz, je povinen vrátit celou státní podporu, kterou do té doby získal.
Stavební spoření a státní podpora
Hlavní výhodou stavebního spoření je bezpochyby státní příspěvek. Stát se tak snaží podporovat, aby si lidí spořili na vlastní bydlení. Aktuálně stát nabízí maximální roční příspěvek ve výši 2 000 Kč ročně. Více dostat nelze. Tuto částku získá účastník stavebního spoření, pokud si ročně naspoří alespoň 20 000 Kč. Při vyšších částkách se státní příspěvek už nenavyšuje.
Stavební spoření a poplatky
Mezi nevýhody stavebního spoření patří poplatky související s jeho sjednáním a správou. Za zřízení smlouvy si stavební spořitelny obvykle účtují poplatek ve výši cca 1 % ze stanovené cílové částky. Dále si stavební spořitelny účtují poplatek za vedení účtu, který se pohybuje kolem pár set korun za rok. Některé spořitelny si také účtují poplatek za zaslání ročního výpisu, ten však stojí jen pár korun. V případě předčasné ukončení smlouvy hrozí sankce ve výši cca 1 % z cílové částky.